V polovině dubna 2026 prohráli Islanders s Montrealem 1:4 a tím se nadobro rozplynul jejich sen o postupu do play off. Do vyřazovacích bojů se tak nedostali podruhé v řadě, přestože si po většinu sezony udržovali postupovou pozici. Palát toho večera seděl na tribuně jako zdravý náhradník, v sestavě ho nahradil Anthony Duclair. Pro hráče se dvěma Stanley Cupy tato skutečnost poměrně věrně ilustruje propad, který teď v kariéře prožívá.
Z hvězdného útočníka se však nestal náhradníkem ze dne na den. V Tampě, kde strávil devět let, byl jedním z pracantů, kteří sice nepatřili mezi hlavní hvězdy, ale bez nichž by tým Lightning stěží slavil dva tituly po sobě (2020 a 2021). Do NHL se přitom prosazoval postupně.
V ročníku 2013/14 skončil druhý v anketě o nejlepšího nováčka soutěže s bilancí 23 gólů a 36 asistencí. Svou pravou sílu ukázal v play off – mezi aktivními hráči NHL je aktuálně desátý v počtu vstřelených gólů ve vyřazovacích bojích (51) a v tabulce figuruje ve společnosti jmen jako Alexandr Ovečkin, Sidney Crosby, Jevgenij Malkin nebo Nikita Kučerov. V počtu vítězných gólů v play off (13) se dělí o druhé až čtvrté místo právě s Malkinem a Carterem Verhaeghem, před nimi je pouze Brad Marchand se 16 trefami.
Zlom v kariéře českého útočníka přišel s přestupem do New Jersey v roce 2022, kde podepsal pětiletou smlouvu v hodnotě 30 milionů dolarů. Jeho produktivita ale začala kolísat, Palát zapsal 23, pak 31 a nakonec 28 bodů za sezonu. Slušná čísla pro hráče do třetí lajny, která ale výrazně zaostávala za tím, co sliboval kontrakt s ročním zatížením 6 milionů dolarů pod platovým stropem.
Ani u Devils ale dlouho nepobyl a 27. ledna 2026 se Palát v rámci výměny za Maxima Cyplakova stěhoval k Islanders. Konec v Devils přišel bez velkých emocí: New Jersey k výměně muselo přibalit i draftové volby, aby se ho vůbec někdo ujal. To byl poměrně jasný signál, jak nízko jeho cena klesla.
Generální manažer Mathieu Darche, který ho znal z Tampy, sázku na Paláta zdůvodňoval zkušeností a obranným zapojením. Trenér Patrick Roy ho hned zkoušel vedle Bo Horvata a Emila Heinemana. Začátek vypadal slibně – 28. ledna si v debutu proti Rangers český forvard připsal gól i asistenci a Islanders vyhráli 5:2. Jenže v dalších osmadvaceti zápasech za newyorský tým už neskóroval ani jednou. Konečná bilance: jeden gól, čtyři asistence a záporné skóre týmu 13:18 při jeho přítomnosti na ledě.
The Athletic ohodnotil jeho kontrakt jednou z nejhorších známek v kádru Islanders (D+) a jeho tržní hodnotu před letošní sezonou snížil z 1,4 na 1,1 milionu dolarů. Tvrdě to shrnul i hokejový historik a moderátor podcastu Locked On Islanders Gil Martin. Podle něj dostával Palát po příchodu k Islanders klidně dvacet zápasů prostoru na úrovni hráče první lajny, včetně místa v přesilovkách, jenže výsledky se nedostavily.
Postupně sklouzl nejprve do třetí a pak do čtvrté formace. Martinovo hodnocení bylo otevřené: Palát byl podle něj skvělý hráč a prsteny z bojů o Stanley Cup si rozhodně nezasloužil náhodou, ale v pětatřiceti letech to teď vypadá, že je "vyřízený" – i když by si sám přál, aby ho Palát v příští sezoně vyvedl z omylu.
Léto 2026 se pak neslo v duchu debaty o buyoutu a analytici (Frank Seravalli, Daily Faceoff) ho řadili mezi logické kandidáty na vyplacení ze smlouvy. Matematika byla jasná: Islanders by ušetřili 3,3 milionu dolarů pod stropem pro sezonu 2026/27, výměnou za mrtvou zátěž 1,65 milionu v ročníku 2027/28. Klub však nakonec obě buyoutová okna nechal projít téměř bez povšimnutí.
Roli v tom mohla hrát i povaha Palátova kontraktu: v době přestupu k Islanders už neměl plnou "No Move Clause", ale jen mírnější klauzuli s desetitýmovým seznamem zakázaných výměn, platnou od poloviny roku 2025. Trejd tak nemusel nutně vyžadovat jeho výslovný souhlas.
Do rozhodování však mohl vstupovat i faktor mimo čísla a ušetření několika milionů dolarů. Paláta k Islanders přivedl sám generální manažer Darche, a jeho případné vyplacení jen půl roku po výměně by tak sloužilo jako nepřímé přiznání, že se tato výměna příliš nezdařila. Pro nadcházející sezonu tak Palát zůstává v kádru s plným šestimilionovým kontraktem a bude se prát o místo ve čtvrté lajně po boku hráčů jako Kyle MacLean nebo Pierre Engvall. Což je mimochodem jméno, které má také co dokazovat...
Vedle klubové role zůstává i ta reprezentační, kde se mu paradoxně dařilo o něco lépe. V roce 2024 pomohl Česku k prvnímu mistrovskému zlatu od roku 2010, o dva roky později patřil mezi první jména, která trenér Radim Rulík oznámil pro olympijský turnaj v Miláně a Cortině a ve čtvrtfinále proti Kanadě dokonce vstřelil gól, kterým poslal český tým do vedení.
Od zlatého roku 2024 už se ale na mistrovství světa nepodíval. Je tedy otázkou, jestli mu klesající klubová forma dříve nebo později zavře dveře i do národního týmu, nebo si roli reprezentačního "spolehlivého veterána" i přes propad v NHL udrží.
Odpověď možná dostaneme už příští rok na MS v Německu.
