Ve svých 41 letech je po jabloneckém Tomáši Hübschmanovi a Josefu Jindřiškovi z Bohemians třetím nejstarším hráčem soutěže. Zatímco drtivá většina profesionálů se v jeho věku už drahnou dobu nachází ve fotbalovém důchodu, Marek Matějovský stále patří mezi nejvýraznější ligové postavy. Poprvé vyběhl na ligový trávník v dresu Mladé Boleslavi v sezoně 2004/05 jako jeden z nejkreativnějších tuzemských hráčů, a to samé o něm na stejné adrese platí i o 19 let později.
Ačkoliv trenér Marek Kulič nakládá s jeho minutami v probíhající sezoně velmi opatrně a většinou jeho působení na hřišti omezí na 45 až 65 minut, žádný jiný hráč Mladé Boleslavi nemá na fungování týmu tak velký vliv jako Matějovský. V pokročilé datové metrice GPA+ (goal probability added) mapující všechny doteky hráče s míčem, ať už se jedná o různé typy přihrávek, náběhy do prostoru nebo driblink, stále patří mezi horních 10 % ligových středních záložníků.
Přesnou hodnotu jeho akcí lze pomocí modelu spočítat a následně sledovat, jak velký podíl nebezpečných situací tvoří v rámci svého týmu. V Mladé Boleslavi jich jde na jeho vrub 28 %, což je o závratných 10 % víc, než kolik poskytuje Vasil Kušej. S Matějovským na hřišti získává Boleslav mnohem vyšší územní převahu a dokáže dostávat míč do výhodnějších prostorů pro vstřelení branky.
Překvapení z Hradce
Na základě stejného modelu mají v celé lize větší vliv na fungování svého týmu pouze čtyři další hráči, kteří nastoupili alespoň k polovině dosud odehraných utkání. Tou nejklíčovější postavou je zatím pardubický Michal Hlavatý. Pětadvacetiletý střední záložník vyniká především svým přehledem ve finální třetině hřiště.
Žádný jiný hráč na jeho pozici nepošle do vápna během utkání tak vysoký počet přihrávek, a rozhodně není řeč pouze o centrech ze standardních situací. Ale také průnikových i diagonálních přihrávkách z meziprostorů nebo centrálního prostoru v těsné blízkosti soupeřova vápna. Jeho přihrávky jsou navíc velmi přesné a často jimi své spoluhráče posílá do přímé střelecké příležitosti.
I díky svému dobrému pohybu a driblinku je druhým nejfaulovanějším hráčem ligy. Soupeři jej nedovoleným zákrokem zastaví v průměru takřka čtyřikrát za zápas. Víc faulů si už mezi hráči s dostatečným vzorkem minut vymodlí pouze budějovický Patrik Hellebrand. Ačkoli jde v tomto článku především o to, jak je hráč důležitý při hře s míčem, nelze neocenit také Hlavatého pracovitost. Během utkání vyhraje vysoký počet míčů a je jedním z nejaktivnějších středních záložníků co do objemu presinkových duelů.
Ačkoliv tomu současné deváté místo v ligové tabulce zatím příliš neodpovídá, liberecký Slovan se prezentuje slušnými obrannými i útočnými výkony a podle metriky očekávaných bodů by se měl pohybovat na příčkách znamenajících postup do skupiny o titul. Velkou zásluhu na tom má Christian Frýdek.
Ten sice s 629 odehranými minutami (i z důvodu zranění) nepatří mezi nejvytíženější liberecké hráče, ale svými akcemi jednoznačně vytvořil ty nejnebezpečnější situace. Modely oceňují zejména jeho finální přihrávku – podle metriky očekávaných asistencí je mezi křídly aktuálně nejlepší v celé soutěži.
Mezi další kreativce, jejichž zranění by mělo pro jejich tým nedozírné následky, jsou Jakub Hora z Českých Budějovic, Lukáš Budínský z Karviné nebo ostravský Ewerton, to jsou však jména, která asi málokoho překvapí. Zaskočit by ale mohlo jméno Ladislava Krejčího staršího, jenž po velmi nepovedené uplynulé sezoně v dresu Sparty zamířil do Hradce Králové, kde se stal jedním z nejvytíženějších hráčů mužstva.
Do sestavy naskakuje jako křídlo nebo ofenzivní záložník, plní roli hlavního exekutora standardních situací a podobně jako třeba už zmíněný Hlavatý odvádí skvělou práci při presinku. Na rozdíl od něj však většina Krejčího kreativity plyne z centrů z krajních prostorů a s míčem se často dovede dostat až do prostorů pro zpětnou přihrávku uvnitř soupeřova vápna.
Těchto pasů zatím provedl o 45 % víc než průměrný hráč na jeho pozici. Centrů z kraje zahraje o 42 % víc. Díky dobrým výkonům Krejčího s dalším veteránem Václavem Pilařem disponuje Hradec pátým nejlepším útokem z pohledu kvality vytvořených brankových příležitostí. Průměrně si na jeden zápas připraví přibližně 1,2 očekávaných branek, tedy stejně jako Liberec s Ostravou. Při celkovém xG (bez penalt) v hodnotě 15,37 se trefili dohromady 14krát.
