Belgie je rozlohou malým, avšak velmi hustě osídleným státem, v němž se navíc mísí řada kultur a jazyků. V zemi jsou tři oficiální jazyky – vlámština (která je dialektem nizozemštiny), valonská francouzština (od klasické francouzštiny se liší také jen velmi málo) a němčina. Všechny tři komunity, které jimi mluví, rozdělují Belgii do tří takzvaných společenství. Nejpočetnější (asi 59 %) je populace v rámci vlámského společenství, 40 % připadá do toho valonského a do malého německého patří méně než 1 % obyvatel.
Administrativně se však člení Belgie ještě trochu jinak. Nejvýraznější dělící prvek země vychází z převládajícího jazyka a kultury – je jím hranice mezi Vlámskem (Flandrami) na severu a Valonskem na jihu. Malá německá jazyková enkláva na východě země při hranici s Německem spadá administrativně pod Valonsko. Třetím velkým samostatným regionem je hlavní město Brusel, který je jazykově smíšený, převládá však francouzština. Všechny tři hlavní správní jednotky mají vlastní vládu i parlament.
Celá země je o to složitější, že její populaci zdaleka netvoří jen tři výše jmenovaná jazyková (národnostní) společenství. Z dat tamního statistického úřadu z roku 2021 vyplývá, že belgického etnického původu je 67,3 % populace. Zbylých 32,7 % má kořeny jinde. A podle výsledků šetření je plných 74,5 % obyvatel regionu Brusel nebelgického původu.
Početné skupiny představují přistěhovalci ze severní Afriky (zejména z Maroka a Alžírska), ze subsaharské Afriky (zejména z Konga) a z Turecka, ale také příslušníci dalších evropských národů (obzvlášť Italové, Francouzi a Portugalci). Z celkové populace 11,5 milionu tvoří jednu z početnějších skupin obyvatelstva "nebelgického" původu maročtí Belgičané (asi 350 tisíc), kteří jsou největší muslimskou etnickou enklávou. Demografická, kulturní a jazyková pestrost se přirozeně odráží i v prostředí belgického fotbalu.
Belgická derby? Všichni proti všem
Fotbal je něco, co Belgičany jako národ spojuje. Přesto i zde je národnostní a jazyková otázka křehkým ledem. Aby se sporům mezi Vlámy a Valony předešlo, je v posledních letech nepsaným pravidlem, že belgický národní tým vede zahraniční trenér a že oficiálním jazykem v kabině je angličtina. I fotbalové kluby se dělí na frankofonní a na ty, v nichž se mluví nizozemsky. Jejich poměr v rámci nejvyšší soutěže je však značně nevyrovnaný.
Z mapy prvoligových týmů ročníku 2023/24 je zřejmé, že silnějšími týmy disponuje Vlámsko. I tam si však kluby výrazně konkurují (snad právě proto, že jich je ve Vlámsku tolik) a jsou mezi nimi napjaté vztahy. Největším vlámským derby, takzvanou Bitvou o Flandry, je zápas mezi Clubem Bruggy a KAA Gent. Historicky nejúspěšnějšími valonskými celky jsou Standard Lutych (francouzsky Liège) a Royal Charleroi, jejich rivalita se vžila pod názvem Valonské derby. Eupen pak reprezentuje německy mluvící obyvatele.
V Belgii je i řada derby na regionální úrovni – například Limburské derby mezi týmy KRC Genk a Sint Truiden. Tradičním kláním městských soků je Bružské městské derby (Club Bruggy – Cercle Bruggy). Teprve nedávno se na prvoligové scéně potkalo víc klubů z Bruselu. Tradiční Anderlecht doplnil historicky úspěšný, avšak po několik desetiletí spící Royale Union Saint-Gilloise, a od aktuálního ročníku je mezi elitou i RWD Molenbeek.
Největší rivalita však panuje mezi jednotlivými kulturními společenstvími. Převážně pro vlámsky hovořící část Belgie je největším zápasem střet Clubu Bruggy s Anderlechtem. Zápas, který se označuje jako Topper ("Topový" zápas) nebo De Klassieker ("Klasika") je bitvou dvou historicky nejúspěšnějších klubů Belgie. Anderlecht získal 34 mistrovských titulů, Club Bruggy 18. Rivalita mezi oběma celky vznikla v 70. letech, kdy Bruggy začaly poprvé ohrožovat výsadní pozici RSC v rámci domuácího fotbalu.
Pro Valony je přirozeně největším rivalem také Anderlecht a nejlepším valonským celkem, historicky 10násobným mistrem Belgie, je Standard Lutych. Rivalita mezi oběma soupeři však není jen rozporem mezi Valony a obyvateli hlavního města, kořenů vzájemné nenávisti je ještě mnohem víc.
Belgické clásico
Anderlecht a Standard se poprvé utkaly v roce 1919. Od té doby se střetly už ve 226 zápasech, přičemž bruselský tým vyhrál 95 z nich, jeho protivník 68. Naposledy, už v této sezoně, dokázal Lutych otočit Belgické clásico z nepříznivého poločasového stavu 0:2 na konečných 3:2.
Největšími konkurenty po sportovní stránce jsou oba rivalové od 50. let minulého století. V roce 1958 získal Lutych svůj první titul a v následujících letech jich přidal ještě několik. Mezi lety 1961 až 1972 nevyhrál belgickou ligu jiný tým než Anderlecht, nebo právě Standard. Fialoví (Les Mauves) nebo Fialky, jak se přezdívá podle hlavní klubové barvy Anderlechtu, a Červení (Les Rouches) z Lutychu byli v této éře jasnými králi belgického fotbalu.
Vedle sportovní rivality a přirozené konkurence mezi hlavním městem a Lutychem jakožto největším centrem Valonska, pramení vzájemné antipatie mezi těmito tábory i z charakteru obyvatelstva obou měst.
Anderlecht je historicky královským klubem (celý název zní Royal Sporting Club Anderlecht) a byl považován za reprezentanta buržoazní společnosti metropole. Lutych už od začátku průmyslové revoluce patřil mezi hlavní industriální centra Evropy (známý je jako ocelářské město) a zůstává jím i dnes – byť se zaměření z těžkého průmyslu přesunulo na high-tech odvětví nebo třeba na potravinářství (v Lutychu sídlí například pivovar Jupiler, hlavní sponzor belgické ligy). Standard tak tradičně patří dělníkům z Lutychu.
Drastické transparenty, zlámané kosti, červené karty
Rivalita v rámci Belgického clasika (le Classique belge) se silně projevuje jak na hřišti, tak i v hledišti. V roce 2009 svedli oba rivalové souboj o titul, který získal nakonec Standard (je to jeho dosud poslední ligový triumf). Hned následující derby zkraje sezony 2009/10 poznamenalo těžké zranění polského obránce Anderlechtu Marcina Wasilewského, jemuž na rok zpřelámal nohu tvrdým faulem Axel Witsel. Slavný odchovanec Lutychu dostal červenou kartu a osmizápasový distanc. Vyloučen navíc byl i v dalším vzájemném zápase obou soupeřů.
Nenávistnou atmosféru mezi těmito kluby dokládá i situace z roku 2015, kdy při zápase proti Anderlechtu vystavili domácí fanoušci Standardu obrovský transparent s uříznutou hlavou Stevena Defoura a nápisem "red or dead" (červený, nebo mrtvý). Defour byl hráčem Lutychu a v týmu, který v roce 2009 získal zmíněný titul, byl dokonce jeho kapitánem. Poté přestoupil do FC Porto, jenže když se v roce 2014 do Belgie vrátil, červený dres Standardu zradil přestupem do fialového Anderlechtu.
První Belgické clásico sezony přivedlo na stadion dosud zatím rekordní návštěvu. Výhru Standardu sledovalo na stadionu v Lutychu téměř 27 tisíc diváků. Zápas mezi Anderlechtem a Standardem vždy provází spoustu emocí a v tomto týdnu se střetnou hned dvakrát. Nejprve změří síly v osmifinále poháru ve čtvrtek ve 20:30, odveta proběhne o tři dny později od 18:30 v rámci 17. kola Jupiler League. V obou případech bude mít výhodu domácího prostředí bruselský Anderlecht.
Další derby týdne
Středa 6. prosince
Francie – Ligue 1
Olympique Marseille – Olympique Lyon
Choc des Olympiques (Střet Olympiků)
Olympique Marseille a Olympique Lyon patří mezi největší francouzské kluby. Oba mají své úhlavní rivaly jinde. V případě Marseille je soupeřem PSG z hlavního města, pro Lyon je největším protivníkem nedaleké Saint-Étienne. Přesto je střet obou celků s názvem Olympique velmi prestižní. Nyní dojde k dohrávce zápasu, který byl z 30. října odložen kvůli útoku příznivců Marseille na týmový autobus Lyonu. Tomuto incidentu, ale i mnohému dalšímu, se věnoval i podcast Livesport Daily s odborníkem na francouzský fotbal Štěpánem Toumou.
Sobota 9. prosince
Turecko – Süper Lig
Besiktas – Fenerbahce derbisi
Besiktas a Fenerbahce tvoří spolu s Galatasarayem nejsilnější trojici klubů v Turecku. Všechny sídlí v Istanbulu, velká rivalita panuje vzájemně mezi nimi napříč. Fenerbahce je z historického hlediska nejúspěšnějším celkem v zemi (28 titulů), Besiktas třetím (21 titulů).
Švýcarsko – Super League
Lausanne-Sport – Servette Ženeva
Derby du Lac Léman (Derby Ženevského jezera)
Ženeva a Lausanne jsou dvě největší města ležící na pobřeží Ženevského jezera (ve francouzštině, která této části země vévodí, se nazývá Lac Léman). A fotbaloví zástupci těchto sídel, ženevské Servette i Lausanne Sport, spadají mezi pětici nejlepších švýcarských klubů.