Pokud jste fanoušky filmové tvorby, která mapuje příběhy sportovních klubů, tak vězte, že loni v létě začala na San Siru nultá sezona Moneyballu. Slavný klub se dostal do rukou fondu Red Bird a jeho majitel Gerry Cardinale začal úřadovat hodně zostra. Vyhodil klubové ikony Paola Maldiniho a Frederica Massaru. Intuice a zkušenosti věhlasných fotbalových matadorů byly ze dne na den nahrazeny excelovskou tabulkou a algoritmy, které spravuje nový generální ředitel Giorgio Furlani.
Revoluce to byla tak velká, že definitivní soudy, zda to bylo správné rozhodnutí, rozhodně nebude možné vynést po jediné sezoně. Třeba i proto, že práce kontinuálně navazuje na předchozí období a noví majitelé se rozhodli ponechat na postu trenéra Stefana Pioliho, známého svou profesionalitou.
Řešení bylo zjevně ovlivněno tím, že zatímco změny v managementu navenek tolik vidět nejsou, tak trenéra, který krátce předtím vyhrál Scudetto, jen tak zčista jasna vyhodit nemůžete. Pioli zároveň skýtal záruku toho, že udrží tým pohromadě než bude jasná představa, jakou cestou se bude klub dál ubírat.
Přesto je cítit, že během jarní části sezony se bude muset v Miláně hodně změnit, aby byl Pioli na lavičce i v příštím roce. A není pochyb o tom, že jednou z indicií, která by mu mohla pomoci zůstat v křesle, je triumf v Evropské lize.
Z vrcholu pád dolů
Sláva je pomíjivá a na Pioliho titul z roku 2022 se pomalu zapomíná. A jelikož se v aktuální sezoně AC Milán prakticky vůbec nepřiblížil boji o titul, je nálada fanoušků ponurá. Atmosféře nepomohlo ani to, když minulý víkend, v předvečer zápasu proti Laziu, hodil trenér ručník do ringu: "Liga je uzavřená. Ano, mluvím o boji o první místo. Inter má neuvěřitelnou sezonu…"
Od Pioliho to byla upřímná slova, ale vedení a fanoušky rozhodně nepotěšila. Vždyť jaro, ve kterém se pravidelně rozhodovalo o titulech, ještě ani pořádně nezačalo.
Evropská liga znamená vše
V Miláně však museli pochopit, že se nyní musí spokojit nižšími cíli. Ve chvílích doznívajícího nepříjemného konce v Lize mistrů, kde si postup do jarního play off pohlídaly na úkor Rossoneri týmy Dortmundu a PSG, přišlo v lednu potupné vyřazení z Italského poháru. To pro změnu zařídila Atalanta Bergamo.
A právě z tohoto důvodu se Evropská liga stala hlavním sezonním cílem. Pokud by se nepovedlo vyhrát ani tuto soutěž, bude účtování na konci sezony smutné – AC Milán by už dva roky po sobě nezískal žádnou trofej. Tolik k vysvětlení, že není přehnané si myslet, jak moc Pioliho budoucnost přímo závisí na dění v Evropské lize.
Jak už bylo řečeno a jak Pioli sám potvrdil, Scudetto zcela jistě získá přímý rival ze stejného stadionu. Inter má v tabulce náskok 15 bodů a do konce sezony zbývá jen 11 zápasů. AC Milán je na třetí příčce a ligovým cílem je nyní uhájit minimálně čtvrtou příčku, která zajišťuje start v příštím ročníku Ligy mistrů. Ano, bez milionářské soutěže by projekt Red Birdu utrpěl kritické trhliny.
Náskok devíti bodů v průběžném pořadí na aktuálně pátý AS Řím ale vybízí k pozitivnímu myšlení. O debakl na této frontě se nebojí ani klub, ani trenér, ani šatna. Pokud by přesto neúspěch nastal, bude to stát hlavu nejen Pioliho, ale i spoustu hráčů.
Slavia jako první oběť
V této souvislosti se nesmí zapomenout ještě na jeden fakt: a to, že triumf v Evropské lize – kromě toho, že pro AC nabízí poslední příležitost na zisk trofeje v sezoně – může být užitečný také z pohledu Ligy mistrů. Vítěz totiž získá místenku do základní skupiny nejprestižnější kontinentální soutěže v sezoně následující.
A právě z tohoto důvodu bude proti Slavii stát soupeř, který bude pro úspěch schopen udělat cokoliv. Pražané navíc mají být jen prvním soustem v aktualizovaném jarním menu. Cílem AC Milán totiž letos není ani čtvrtfinále, semifinále, či finále. Je to pohár. Starý dobrý Pohár UEFA.