Norové požadují prošetření okolností, za jakých obdržel Trump v roce 2025 od FIFA nově vzniklou Cenu míru a za jakých byl na letním mistrovství světa omilostněn americký útočník Folarin Balogun po vyloučení v předchozím utkání. FIFA tehdy zrušila automatický trest pro hráče domácí reprezentace na základě Trumpovy intervence.
Stejně tak požaduje norský svaz prošetření Infantinovy role v nyní již "mrtvém" projektu prodeje části práv z MS soukromým investorům. I v tomto případě figuruje Trumpovo jméno, protože se mělo jednat o investory s vazbami na jeho rodinu. Mělo jít o 20 procent práv na MS za 4,2 miliardy dolarů. Po velké vlně kritiky následně šéf FIFA od plánu odstoupil.
"Smysl těchto vyšetřování je jednoduchý: odhalit fakta a zajistit vyvození odpovědnosti v rámci předpisů FIFA," citovala agentura SID prezidentku norského svazu Lise Klavenessovou. "Když se objevují závažné otázky, musí být nezávisle a transparentně vyšetřeny," dodala.
Oba podněty je podle ní potřeba posoudit samostatně. "Společně však vyvolávají otázku: nebyla zneužita funkce, autorita nebo vliv FIFA a zafungovaly správně ochranné mechanismy, které tomu měly zabránit?" dodala Klavenessová.
Norové patří k nejaktivnějším odpůrcům současného šéfa FIFA. Infantino ale v "případu Balogun" čelil všeobecné kritice a se snahou o další komercionalizaci fotbalu narazil u řady jiných svazů a organizací v čele s Evropskou fotbalovou unií (UEFA), která kvůli tomu hrozila i bojkotem šampionátů. Řada evropských federací veřejně stáhla svoji podporu Infantinova znovuzvolení.
Švýcarský funkcionář se navzdory tomu chystá v příštím roce znovu kandidovat. FIFA má už 15. října na programu kongres, na kterém by se měly na návrh Infantinovy opozice kritizované body projednávat.