Přetransformovat za pár dní filozofii národního týmu k obrazu svému je obrovská výzva pro kohokoliv, tím spíš, když španělský styl založený na držení míče není českému fotbalu zrovna vlastní.
V prvních třech zápasech jsem viděl dobré věci a ta změna tam byla znát. Neberu to jako samozřejmost, zvlášť když to byl takhle poslepovaný tým, měli jsme hodně omluvenek a kluci spolu v tomhle složení strávili minimum času. Dostat do nich novou vizi tak, aby se s ní prezentovali proti soupeřům takové úrovně, není žádná sranda.
Dostávejte zprávy o oblíbených týmech a hráčích
Přestupy, ohlasy, rozhovory: Zapněte si notifikace na články k oblíbeným hráčům a týmům.
S kritikou bych byl opatrný. Samozřejmě vidím výsledky, vidím, že vyjma Chorvatska jsme s těmi TOP týmy měli celkové xG snad ani ne jedna. Ale raději vyzdvihnu fáze, kdy si kluci věřili na balonu, snažili se hrát odzadu a dokázali si proti těmto soupeřům vytvořit i nějaký tlak a držení míče.
Hra zkrátka vypadala odlišně od toho, na co jsme byli zvyklí v posledních měsících. A to je pro mě dobrý základ. Jsem přesvědčený, že my aktuálně do skupiny A nepatříme a kvalitativně tam ještě nějakou dobu patřit nebudeme.
Sešlo se to blbě v tom, že při budování nové éry jsme rovnou narazili na naprostou světovou špičku. Měřili jsme se s mistry světa a Anglií. Musíme zůstat nohama na zemi, jsou to ti nejlepší hráči na světě a kluci tam nechali všechno.
Bylo by pro nás lepší být ve skupině B po boku týmů jako Slovinsko, Skotsko, Ukrajina nebo Irsko. To jsou soupeři, se kterými by pro nás teď bylo praktičtější se měřit. Vidíme, že i v "áčku" se trápily týmy jako Srbsko nebo Turecko, přitom měly na papíře o něco schůdnější los než my. My jsme to schytali asi nejhůř, jak to šlo. Do toho navíc připočítejte únavu, cestování a fakt, že málokdo z našich je zvyklý hrát čtyři zápasy v 11 dnech. Pro ty kluky, co stáli proti nim, je to naopak úplně normální.
Včera to bylo vidět na Jiřím Slámovi. Ten už po Španělsku říkal, že toho má plné zuby a že je to jiný level. V Jablonci nehrál úplně všechno a včera už vyloženě nestíhal, Morgan Rogers mu zkrátka dělal problémy. Bylo znát, že už má dost. Přímo se nabízelo ho posadit.
Je to naprosto logické. Jak to taky ten kluk může zvládnout? Tuhle věc mám ve svých negativních bodech tohoto srazu. Netvrdím však, že to kazí celkový dojem, protože Sláma za mě patří k největším pozitivním překvapením reprezentační pauzy.
Je ale jasné, že když už máte v nominaci i Ondřeje Zmrzlého, nabízelo se ho tam alespoň na tento zápas dát. Obrana už tak byla dost prorotovaná. Trenér to pro Slámu měl udělat.
Ale zpátky k Deniovi a jeho práci. Snaha o změnu herního stylu je zjevná. Nyní bude důležité, jak budeme vypadat v zápasech, kde o něco půjde, budeme muset vyhrát a prokázat naše kvality.
Být v Lize A je pro nás teď dost nepraktické. V "béčku" by kluci mohli nabrat daleko víc sebevědomí, protože by se jednalo o zápasy, ve kterých by měli šanci na body, což mění věci mnohem snadněji. Na druhou stranu, když vidím, že i proti těm nejlepším týmům máme fáze, kdy nevypadáme vůbec špatně a předvádíme věci, které trenér vyžaduje, je to pozitivní.
Že s tímto stylem přicházejí individuální chyby při rozehrávce, to zkrátka souvisí s kvalitou hráčů. Celkově ale nastavené cestě věřím a myslím, že to vůbec není špatné. Já po zahraničním trenérovi volal dlouho a tento sraz mi dal naději.
Zároveň mám i otazníky. Z hlediska komunikace mi třeba vadí, že se Denia rozhodl mluvit primárně anglicky. Jako fanouškovi by mi dalo mnohem víc, kdybych ho slyšel komunikovat ve španělštině přes překladatele, jako to bylo po Španělsku s Lubošem Kaloudou.
Člověk se toho dozví mnohem víc a přijde mi škoda, že se toho drží tak málo. Komunikační šumy kolem něj možná nebudily nejlepší dojem, ale ukázal, že ví, co dělá a co chce klukům předat. Oni to pak částečně přenesli na hřiště.
A pak je tu složení sestav či nominace. Ve většině zápasů nám chyběli tři nejlepší čeští fotbalisté poslední doby: Ladislav Krejčí, Patrik Schick a Lukáš Provod. Když si to vezmu komplexně, trenér si i tak s tou situací poradil relativně dobře.
Přesto se našly věci, kterým jsem moc nerozuměl. Například nevyužití Ondřeje Kričfalušiho. Nevím, jestli to přisuzovat tomu, že se Denia s týmem teprve seznamoval. Ale zrovna jeho postavil až v posledním utkání v 84. minutě a ještě na post pravého obránce, přitom v Belgii pravidelně nastupuje jako stoper. Zasloužil si podle mého názoru šanci na svém postu.
Překvapila mě už samotná nominace Ondřeje Lingra a následně i to, kolik dostal minut. Můžeme se bavit o lpění na Lukáši Červovi… O přetíženém Slámovi už byla řeč. Trenér ale vycházel z toho, co viděl v těch několika dnech na tréninku a dal na svůj pocit, ale za sebe říkám, že mě některá rozhodnutí zaskočila.
Téma je i forma některých hráčů. Zatímco Adam Hložek se jevil velmi dobře, u Pavla Šulce to bylo zklamání. Myslím, že v jeho případě je to hodně o hlavě. V minulé sezoně se přes svou píli a dobrou formu dostal do fáze, kdy za mě hrál někdy až nad své možnosti.
Přišel útlum, zranění, nevyšel letní přestup z Lyonu a najednou je velmi těžké se dostat zpátky na úroveň, kterou nám předváděl. Už dřív jsem říkal, že to pro něj nebude sranda navázat na výkony ve Francii, protože soupeři už ho dobře znají a budou si ho víc hlídat.
Je to hráč, který má hru založenou spíš na bojovnosti, poziční hře, přímočarosti, ale jakmile dojde na techniku na nejvyšší úrovni, postrádá stabilitu, kterou vidíme u těch úplně TOP hráčů. Sem tam mu nevyjde první dotyk, na balonu nepůsobí vždycky dobře a dělá laciné ztráty.
Dobře tohle ilustruje letní dění. Leverkusen za něj v létě nedal 25 milionů eur, ale přivedl z Lyonu radši Afonsa Moreiru, u kterého je technická kvalita zkrátka úplně jinde. Ačkoliv měl Šulc v lize lepší čísla. Velký klub kouká mnohem dál a dnes si za takové peníze vybere techničtějšího hráče.
Věřím však, že se do toho Šulc znovu dostane. Tým ho bude potřebovat. Stejně jako jsem optimista, že trenér Denia svou náladou nakazí i fotbalovou veřejnost v Česku a vrátí fanoušky zpátky k repre. Přál bych si, aby stadiony byly vyprodané i na jiné zápasy než jen s Anglií či Španělskem.
Zdejší společnost je v tomhle hodně specifická a náročná. Bude to velký úkol. Věřím ale, že už se mu podařilo získat tu větší část na svou stranu, a myslím, že zaslouženě.
Vždycky tu budou lidé, co uvidí hlavně negativa, tak je to zkrátka nastavené. Ale ten první krok byl udělaný dobře, a i tenhle nesmírně těžký sraz tak můžeme hodnotit relativně pozitivně. Snad se v listopadu v Chorvatsku konečně dočkáme i prvního pozitivního výsledku.
Kdo se na to chce dívat negativně, bude neustále zmiňovat chybějící výsledky. Kdo má ale aspoň trochu sportovní empatie, musí to ve finále hodnotit kladně. Je to cítit i z hráčů. V pozápasových rozhovorech mi nepřijde nijak hrané, když tvrdí, že atmosféra v týmu je výrazně lepší. Chci tomu věřit.
Teď to bude jen o tom, aby si to kluci víc a víc přenášeli na hřiště a vypadali zápas od zápasu lépe.
Jan Morávek je bývalý bundesligový hráč, reprezentant Česka a od roku 2025 pracuje jako skaut pro FC Augsburg. Od MS v Kataru 2022 je stálým expertem Livesport Zpráv.
Jeho pohledy na současný svět fotbalu i odborné analýzy si přečtěte ZDE.
